* Michala Bernkopfová
Ukončení studia: 2011
současné zaměstnání:
odborná referentka na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy ČR, koordinace sjednávání mezinárodních smluv v oblasti vzdělávání
* Vzdělání:
1999-2005 magisterské studium překladatelství-tlumočnictví angličtina/španělština, FF UK
od 2005 interní doktorandské studium ve Středisku ibero-amerických studií
* Zahraniční pobyty:
2004 stáž v rámci programu Erasmus na Universidad Complutense v Madridu (Španělsko)
2007 pracovní pobyt ve Vancouveru (Kanada)
2008 pracovní pobyt na Kubě (tlumočení pro organizaci Člověk v tísni)
2009 – 2010 pracovně-studijní pobyt v Cuetzalanu (Mexiko), terénní výzkum věnovaný nahuaské organizaci Tosepan Titataniske
* Publikace:
„Nad českými překlady lyrické prózy Eudory Weltyové“, In: Plav, měsíčník pro světovou literaturu, č. 10, 2007
Ballová, Sarah, Psáno ve hvězdách, Praha, BB/art 2007 (próza, překlad z anglického orig.)
Olivera, Jorge, Na těle i na duši, Praha, P.E.N. klub 2008 (poezie, překlad ze španělského or.)
Ocenění:
2007 Zvláštní uznání v rámci Překladatelské soutěže Jiřího Levého v kategorii Kritika překladu
Recenze: Lighting the Bonfire, Rebuilding the Pyramid: Case Studies in Identity, Ethnicity and Nationalism in Indigenous Communities in Mexico, ed. Přemysl Mácha, Ostravská univerzita v Ostravě, Ostrava 2009, ISBN 978-80-7368-591-1. In Ibero-Americana Pragensia, vol. XLII, 2008 (vyd. 2010), ISSN 0536-2520 (v tisku)
* Disertační práce: Střetávání tradičního a moderního pohledu na svět v nahuaské komunitě Tlaxcaly / Otázka kulturní identity indigenního obyvatelstva Mexika
BERNKOPFOVÁ,Michala. Možnosti zachování kulturní identity Nahuů se Severovýchodního pohoří státu Puebla. Tesis doctoral. Supervisora: M. Křížová TEZE v češtině
Cílem práce je zjištění kulturní identity současných nahuaských komunit, které žijí v oblasti národního parku Malinche (na svazích stejnojmenné sopky) v mexickém státě Tlaxcala. Hledám odpovědi na tyto otázky: Do jaké míry si komunity udržely svou původní předkolumbovskou kulturu a do jaké míry se přizpůsobily moderní mexické společnosti? Jakým způsobem se jim podařilo skloubit dva odlišné způsoby života, a v jakých oblastech se tyto životní styly střetávají? Jaké kulturní aspekty jim vyhovují a jaké naopak ignorují či dokonce odmítají?
I pro zkoumání současné situace je třeba brát v úvahu historický kontext. Nejdříve jsem se zaměřila na hloubkovou analýzu kultury předkolumbovských nahuů a pokusila se vymezit, co utvářelo jejich kulturní identitu. Ta bude základem pro srovnání se současnou situací, při němž zohledním i historické procesy a kulturní změny od conquisty po současnost.
Vývoj Tlaxcaly byl v rámci mexické historie v mnohém specifický. Již v předkolumbovském období se Tlaxcalané odlišovali od ostatních nahuaských etnik svou rezistencí vůči Aztécké říši a schopností uhájit si svou nezávislost. Jejich vzdor vůči mocným sousedům se v době dobývání Mexika stal jednou z hlavních příčin jejich aktivní pomoci španělským dobyvatelům. Tento postoj jim především v počátcích koloniálního období přinesl mnohé výhody a privilegia související s menším vlivem španělské administrativy a větší volností v samostatném rozhodování. Zároveň bychom v koloniálním Novém Španělsku sotva našli horlivější indiánské obdivovatele španělské kultury. Tato specifika, která historický vývoj v Tlaxcale nepřímo ovlivnila i po vyhlášení nezávislosti země a v dalších letech, patrně pomohla zformovat i svéráznou kulturní identitu nahuaských Tlaxcalanů. A právě tu bych chtěla podrobit svému zkoumání.