V červenci 2025 vedla prof. Markéta Křížová z Univerzity Karlovy členy výzkumného klastru National Heritage and Traumatic Memory (NHTM) procházku Prahou, zaměřenou na pozůstatky koloniálních dějin ve veřejném prostoru města. Akce se konala v rámci výročního setkání Memory Studies Association a představovala jádro každoročního retreatu klastru. Cílem vycházky bylo upozornit na méně viditelné projevy evropské koloniální minulosti, které se promítly i do měst bez přímé koloniální zkušenosti – mezi něž patří i Praha.

Podobné tematické procházky, známé například z Berlína, Lisabonu nebo Paříže, umožňují kritickou reflexi minulosti a posilují veřejné povědomí o jejích důsledcích. V kontextu střední Evropy však vyvstává otázka, jak se k těmto tématům staví země, které samy kolonie nevlastnily. Prof. Křížová poukázala na to, že koloniální propletence přesahují hranice přímých zámořských impérií a zanechávají stopy i ve společnostech „menších aktérů“. V Praze je možné tyto vazby sledovat už od éry Rudolfa II., kdy město jako centrum Svaté říše římské odráželo kulturní a mocenské ambice evropských velmocí.

Koloniální dědictví se však neprojevuje jen v architektuře či sochařství, ale také v „neviditelných“ místech paměti. Jedním z nich je například místo bývalého tzv. lidského zoo na nábřeží Vltavy, kde byli na přelomu 19. a 20. století vystavováni lidé neevropského původu. Přestože by umístění pamětní desky mohlo přispět k reflexi těchto dějin, současné politické klima podobné iniciativy neumožňuje. Tento typ zapomínání není v regionu ojedinělý a ukazuje na širší problém přístupu k dekolonizačním tématům ve střední a východní Evropě.

Součástí vycházky byla také návštěva Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur, které se snaží své expozice kriticky přehodnocovat. Dočasná výstava věnovaná vietnamské diaspoře v České republice, vytvořená ve spolupráci s členy komunity, představila nový způsob přemýšlení o kulturní reprezentaci.

Účastníci rovněž navštívili Národní galerii, kde je vystavena instalace Evy Koťátkové The Heart of a Giraffe in Captivity is Twelve Kilos Lighter. Dílo inspirované příběhem žirafy přivezené z Keni do pražské zoo v roce 1954 tematizuje přetrvávající stíny kolonialismu a vzbudilo veřejnou debatu i protesty. Tyto reakce ukazují, že dekolonizace muzeí ve střední Evropě je procesem dlouhodobým a náročným, avšak nezbytným.

Výzkumníci NHTM upozorňují, že podobné iniciativy, přestože se setkávají s odporem, představují důležitý krok k otevřenější debatě o minulosti. Akademici, kteří se těmto tématům věnují, často překračují hranice čistého výzkumu a vystavují se kritice – právě to je však součástí snahy o skutečnou společenskou změnu.

Source: “Enduring Traces of Coloniality in Prague’s Public Space”
By Kacper Dziekan (Affiliate – National Heritage and Traumatic Memory Cluster), September 5, 2025. https://www.thinkingthroughthemuseum.org/blog/traces-of-coloniality-in-pragues-public-space

Photos by: Erica Lehrer